Kopce, vrcholy a hory Jizerských hor | Jizerské hory

Tanvaldský Špičák
  • Smrk – Nejvyšší hora české strany Jizerských hor (1124 m. n. m.). Roku 1892 zde byla postavena 20 metrů vysoká hlídková věž, severně od vrcholu je pamětní tabule na počest básníka Theodora Körnera, který sem zavítal. Současná rozhledna byla otevřena 20. září 2003, je tu také hraniční přechod pro pěší turisty.
  • Wysoka Kopa (česky Vysoká kopa) – S výškou 1126 m. n. m. je absolutně nejvyšší horou Jizerských hor. Leží na polské straně. Vrchol je odlesněn v důsledku imisí z minulého století, dnes zde rostou mladé smrky. Hora je tvořena horninou ortorulou, která vznikla přeměnou žulové vyvřeliny.
  • Stóg Izerski (česky Jizerský stoh) – Další tisícovka na polské straně. S nadmořskou výškou 1105 m se řadí mezi nejvyšší hory pohoří. Pod vrcholkem se v 1060 metrech nachází turistická chata, na vrcholu pak retranslační věž, která nahradila původní dřevěnou věž sloužící jako rozhledna. Od roku 2007 je ve výstavbě lanová dráha k již zmíněné chatě.
  • Jizera v Jizerských horách – V hraničním sporu roku 1591 byla nazývána Bražecký vrch nebo Bražec. Německy Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Sedmištít, patrně kvůli mohutnému žulovému masivu. Ve výšce nad 1000 m.n.m. se rozkládá přírodní rezervace Prales Jizera.
  • Černá hora – Výška 1084 m. n. m. z tohoto kopce dělá třetí nejvyšší horu českých Jizerských hor. Jde o dvojvrchol, kde hlavní nese název Černá hora kristiánovská, nižší vrch se jmenuje Černá hora hejnická a jeho výška je 1055 m.
  • Sněžné věžičky – Jde o útvar na nižším ze dvou vrcholů Černé hory. Sněžné věžičky tvoří mnoho skalních útvarů, skalních věží, skalních hradeb max. 10m vysokých.
  • Holubník – Další z Jizerských „tisícovek“ (1071 m. n. m.), leží ve středu Hejnického hřebene. Na vrcholu je špatně přístupná 10 metrů vysoká skála, ke které nevede oficiální cesta.
  • Ještěd – Je asi nefrekventovanější z jizerských hor, na vrchol (výška 1012 m. n. m) vede velice pěkná asfaltovaná cesta, takže je dostupný téměř jakkoliv včetně auta, na kole, a dokonce lanovkou, která má 1183m.
  • Bukovec – Další z Jizerských „tisícovek“ (1005 m. n. m) na české straně je přírodní rezervací, díky rostlinstvu, hlavně díky bukům a také kvůli unikátním čedičovým výlevům.
  • Polední kameny – Kameny jsou vrcholovým skaliskem (1006 m. n. m.) Na samotném vrcholu je několik skalisek a samostatných kamenů, také chráněné porosty jeřábu.
  • Jelení stráň – 1018 mmetrů vysoký vrchol se nachází asi 2 kilometry na sever od nejvýše položené osady v Jizerských horách, Jizerky. Je nejvyšším bodem Středního jizerského hřebene.
  • Tanvaldský Špičák – Nadmořskou výškou 831 m. n.m. se může pyšnit největší lyžařské středisko v centru Jizerských hor, stojí mezi městy Albrechtice a Tanvald.
  • Bílá Skála – Skála má výšku 964 m. n. m. a tvoří křemencový blok vystupující nad les, je to nejvyšší bod Příchovického hřbetu.
  • Černá studnice – Hora je s 869 m. n. m. nejvyšší vrch Černostudničního hřebene. Tato hora na rozvodí Baltského a Severního moře je dominantou krajiny kolem Jablonce nad Nisou vzdáleného asi pět kilometrů.
  • Smědavská hora – 1084 metrů vysoká hora leží v postranním výběžku Hejnického hřebene Jizerských hor. Hora je nazvána podle řeky Smědé, jejíž pramen leží na jižním svahu hory.